A je za námi další výlet po krásách naší země. Tentokrát jsme se vydali na Rakovnicko a naše putování zahájili před hradem Krakovcem v počtu 12 dospělých a jednoho předškoláka. Poprvé ( a doufám, že ne naposled ) s námi jela Marcela, tak věřím, že se jí sobotní výlet líbil. Hrad sám o sobě je opravdu skvost a spíše připomíná opevněný zámek než typickou středověkou pevnost. V jeho zdech Jan Hus napsal několik významných děl a protože v říjnu uběhne 600 let od jeho cesty do Kostnice, jsem rád, že jsme se sem vydali. Prohlídka hradu a okolí byla více jak hodinová.

Další zastavení nás čekalo v královském městě Rakovník, na náměstí bylo velmi živo neboť zde probíhalo jakési mistroství v cvrnkání kuliček. Naše kroky však míří jinam, do IC a pak směrem k Vysoké věži, kde jsme po zdolání 140 schodů měli možnost rozhlédnout se po nejbližším okolí. Počasí zrovna moc nepřálo, ale samotné město bylo jak na dlani. Ve věži jsme někteří z nás měli to štěstí prohlédnout si pozdně gotické obrazy, za tuto skutečnost vděčíme Mirkovi a jeho vrozenému citu pro gotickou malbu. Diskuze nad obrazem Ježíš a obřízka měla svoje kouzlo. S městem jsme se rozloučili v restauraci U Černého orla, z mého pohledu jídlo průměrné, za to poptávka po bavorských vdolečkách byla větší než nabídka, tak jsme byli spravedlivě rozděleni, každý dostal jeden a i to ještě nebyla záruka, že ho sní sám.

Po obědě nás čekalo muzeum železnice v Lužné u Rakovníka, tento den si rovněž vybrali železničáři, že se tady všichni sejdou, no nám to nevadilo. Někdo má na železnici špatné vzpomínky, ale většina z nás se na železné oře šla podívat pořádně zblízka. A měli jsme štěští, poměrně dost parních lokomotiv bylo připraveno k jízdě a tak o sípání, houkání, saze a páru nebyla nouze. My co ještě pamatujeme tyto kolosy v běžném provozu i slzu jsme ukápli. Prohlídka přes 1,5 h utekla jak voda.

Odpoledne se s námi rozloučil Pavel se svojí posádkou, tedy kromě Karla, který zůstal a tak se mohl s ostatními vydat na vrch Louštín, vzdálený 4,5 km od Lužné. Částečně jsme cestou šli po NS a měli možnost poznat faunu a floru okolí, kouzelný rybníček Punčoška vydal své šnečí tajemství. Cestou bylo několik ohrazených mravenišť, bohužel opuštěných. Na samotném vrchu se nácházejí zbytky prastarého hradiště a zejména jeho západní val a příkop byl stále velmi čitelný. Výhled byl většinou dost zarostlý stromy a kde bylo něco vidět, tak jen nekonečné lesy Křivoklátska. Já s Dušanem jsme se vydali zpět do Lužné pro auta a měli možnost objevit tajemství vojenské prostoru, který je nedaleko Louštína a ostatní se vydali vstříc Krušovicím, toť malebné obci pivu zaslíbené. Zde jsme v restauraci U Lípy výlet zakončili.

Děkuji všem za účast a zase někdy na některé naší památce naviděnou.

Pavel