-
Tyto stránky všem umožňují trávit svůj volný čas aktivně.
Chceš-li sportovat, vyrazit do divadla nebo si jen skočit na skleničku a nemáš s kým, tak jsi na správném místě.
Vyber si některou z plánovaných akcí nebo přijď s vlastní, jsi tu vítán.
Pro premiéru v organizaci akce jsem si vybrala mé oblíbené kolo a trasu, kterou jsem absolvovala cca před dvěma lety.
Přes počáteční drobné nedorozumění ohledně místa srazu (vina samozřemně na mé straně..., ale já se polepším) jsme se našli a všichni kromě jednoho se dostavili natěšeni na společný výlet. Ale přidal se k nám nečekaně ještě Patrik, takže jsme vlastně byli v plném počtu. Vydali jsme se poměrně svižným tempem směr Klecánky, kde se k nám úspěšně přidala Míša, které děkujeme, že přijela dřív, protože to byl poslední moment, kdy jsme plnili časový plán na 110% :-)
Z Klecánek přes Řež jsme jeli zákeřným terénem, který se místy hodně zužoval a bylo nutné jet trochu pomaleji a jistěji. Ale všichni to zvládli na jedničku a nikdo se nekoupal. Vzhledem k tomu, že mraky se rozestoupili a začínalo být trochu vedro, zastavili jsme se na malé občerstvení v Marině v Nelahozevsi, kde jsme se nečekaně dost zdrželi. Ale bylo to potřeba, protože jsme začínali stoupat od vody směrem k našemu vytouženému cíli.
Ještě před finálním stoupáním na vrchol jsme se občerstvili v místním krámku nápoji a zmrzlinou a rozloučili se s dvoučlenou částí naší družiny. Jelikož jsme plnili časový plán již jen na cca 75%, bylo jasné, že vlak v 16:15 již s výstupem na Říp nestíháme. Zbytek skupiny se tedy rozhodl jet vlakem o dvě hodiny později, tedy bylo dostatek času se na Řípu pokochat. Část skupiny se snažila na Říp vyjet na kole, ale stejně ve finále kolo táhli pěšky a část skupiny nechala kola dole a šla pěšky bez zátěže. Nahoře jsme se občerstvili a zašli si na Roudnickou vyhlídku.
Závěr trasy jsme v rámci časové úspory přehodnotili na modrou turistickou a byli jsme v Roudnici co by dup. Na nádraží jsme se občersvili pivem (nealkem, jiné v automatu neměli :-) ) a kafem a za deště jsme se vlakem přemístili do Prahy, kde již nepršelo, takže jsme se mohli suší přemístit do svých domovů.
Myslím, že nakonec byl výlet docela úspěšný a všichni se bavili.
Závěrem bych chtěla poděkovat všem, kteří se zúčastnili a hlavně Honzovi a Luďkovi za pomoc při navigaci. Zde naleznete mé fotečky:
Těším se na naši další výpravu.
Kolu zdar. Radka